Assign modules on offcanvas module position to make them visible in the sidebar.

NĚCO MÁLO O HISTORII PIVNÍHO TÁCKU

Asi největší podíl na vzniku a vývoji pivního tácku, jako náhradu do té doby používanou a nevhodnou plsť, měli v jeho počátcích nezávisle na sobě ROBERT SPUTH a CASIMÍR OTTO KATZ.

ROBERT  SPUTH – Sas žijící v Drážďanech, v roce 1892 získal patent, který ho opravňoval k výrobě dřevěných koleček určených jako víčko a zároveň i podložka pro nádoby na pití piva. Rok 1892 je tak poněkud mylně považován za rok vzniku prvních pivních tácků. Byla to však pouhá dřevěná a papírová kolečka bez textu a loga.

MITTELNDORF – je kolébkou populárního pivního tácku. V létech 1874 – 1877 zde Robert Sputh nechal postavit továrnu na buničinu. Během krátké doby byl Mittelndorf největším producentem pivních tácků v Evropě. 16. března roku 1937 velký požár továrnu úplně zničil. Ruiny byly později odstraněny za pomoci výbušniny, takže po továrně nezůstalo vůbec nic.

CASIMÍR OTTO KATZ – pokračovatel rodinného podnikání ve zpracování dřeva, hlavně ve výrobě telegrafních sloupů a pražců v oblasti Bádensko-Württemberska (údolí řeky Murg). V roce 1882 se zapojil do papírenského průmyslu, kde původně dodával odpad ze zpracování dřeva. Vzhledem k tomu, že vlastnil i pivovar v Métách, přišel v roce 1903 s myšlenkou využít místní zdroje a průmyslově vyrábět pivní tácky z lisované buničiny jako náhradu za dříve používané, ale nevhodné plsti. Současně měl i další myšlenku, tácek potisknout a použít jako reklamní médium.

WEISENBACH – v roce 1903 zde Katz založil společnost KATZ a KLUMPP a.g., která začala výrobu prvních pivních tácků moderního stylu. V roce 1928 společnost vyvinula a v roce 1930 spustila první automatický tiskařský lis. V roce 1969 byl vyvinut ofsetový tisk a společnost začala vyrábět 1 000 000 pivních tácků denně. V roce 1974 společnost přešla na ofsetový tisk. V době své největší slávy společnost vyráběla více než 3 miliardy pivních tácků ročně.

Na samém počátku se pivní tácky potiskovaly jedinou barvou, obvykle s názvem tiskárny. Ve většině případů jde o nekvalitní tisk. První papírový tácek s potiskem, který je znám, pochází z roku 1906. Později, díky zavedení typografického tisku, mohly být pivní tácky produkované barevně. 

Dalšími inovacemi jako je přechod výroby buničiny z původního lisování ve  formách na výrobu kontinuální (nekonečný pás), bělení vlákniny, typograficky a později ofsetový a laserový tisk bylo umožněno, že se pivní tácky staly běžným spotřebním zbožím restauračních zařízení. 

Začala hromadná výroba a distribuce. Pivní tácky staly cenově dostupným a životaschopným reklamním nástrojem pro jakékoliv podnikání. Všemi inovacemi, kterými pivní tácek prošel, bylo docíleno toho, že i přesto, že se předpokládal jeho zánik, pivní tácek se ve skutečnosti stal významným marketingovým nástrojem. To téměř jistě také vysvětluje, proč se odhaduje, že se na začátku 21. století vyrobí asi 5,5 miliardy pivních tácků ročně.

Ačkoli existuje debata o tom, kdy přesně se objevily pivní tácky ve Velké Británii (mezi léty 1918 až 1922), ví se, že průkopníky reklamy na pivním tácku byly velké londýnské pivovary WATNEY, COMBE a REID.

Sběratel pivních tácků = TEGESTOLOG. Termín „ tegestology“ vychází z latinského slova "TEGES", které odkazuje na podložku nebo kryti z ostřice a rákosí.

 

Informace čerpány z  Wikipedie a Encyklopedia Britanicca.

Autor: Zdeněk Suchanek